O superorganismech, antibiotikách a bakteriálním sexu

Skvělé hygienické sympozium v Zell am See

(c) Hagleitner Hygiene International

(c) Hagleitner Hygiene International

(c) Hagleitner Hygiene International

Zell am See (OTS) - Z lékařského hlediska je to považováno za jasné: „Nejsme sami.“ I když to tak vypadá minimálně podle paravědy. Neboť jen málo buněk v lidském těle je lidských. Desetkrát více je tělu cizích mikroorganismů. A ty se zásadně podílejí na spolurozhodování: ve střevech, plicích, na kůži a sliznici – prakticky všude od temene hlavy až po prsty na nohou. Žádná část těla se bez nich neobejde, žádné místo není prosté choroboplodných zárodků. Žádná plodová voda, žádná moč – i když se v to dlouho věřilo. Celkem vzato je tělo osídleno přibližně 100 biliony mikroorganismů. A každý z nich jedná komplexně.

Například helicobacter pylori. Tyčinkové bakterie mají špatnou pověst. Často způsobují onemocnění žaludku: Záněty, vředy a dokonce rakovinu. Ale umí rovněž chránit před astmatem?

To jsou otázky, které přivedli lékaře, odborníky přes hygienu a další zájemce do Zell am See. Na základě pozvání od Hagleitner Hygiene na mezinárodní hygienické fórum pořádané společností Hagleitner. Konalo se od 7. do 8. června v Ferry Porsche Congress Center. Za účasti vynikajících expertů.

Dostavilo se více než 90 hostů. Aby se zúčastnili přednášek, vyměnili si názory a společně definovali: Co znamená State of the Art? V tematickém okruhu: „Náš mikrobiom a jeho význam při prevenci infekcí“.

Jaké výsledky nyní symposium vyneslo na světlo? Zde je pět rozlišných tezí v originálním znění referentek a referentů: 

Mikrobiom a ochrana před infekcemi

„Největší počet mikroorganismů žije ve střevech – ve srovnání s ostatními částmi těla. Ve správném souladu mohou chránit před průjmovými onemocněními. Ale to, co se děje ve střevech, nemá pouze lokální efekt. Neboť tamní obyvatelé prakticky ovlivňují veškeré tělesné procesy: V případě diabetu vypadá mikrobiom jinak než při kardiovaskulárních onemocněních. Při autismu jinak než při astmatu. Lékaři se pokouší prostřednictvím střev například ovlivnit poševní flóru – většinou proti vaginální mykóze. Oproti tomu je správná střevní flóra dokonce vhodná k prevenci proti nemocničním infekcím. To vše staví hygienu do důležitého kontextu, a to co se péče o mikrobiom týče.“

Priv. Doz. Dr. Markus Hell – MEDILAB (zaměření resortu na mikrobiologii a hygienu; výuková laboratoř Paracelsus Soukromé lékařské univerzity Salcburk (Medizinische Privatuniversität Salzburg)) 

Střevo jako rezervoár pro choroboplodné zárodky rezistentní vůči antibiotikům

„Naše střevo představuje důležité překladiště – rovněž pro genetické informace. A obyvatelé našich střev to umí využít, stejně jako bakterie: Mohou spolu provozovat takříkajíc sex. Ne za účelem rozmnožování, nýbrž za účelem výměny plasmidů. To jsou malé stavební kameny DNA obsahující mimořádné obranné látky. Například proti antibiotikům. Třebaže: Rezistence vůči antibiotikům je přenositelná mnoha způsoby. Také prostřednictvím fágů: To jsou viry, které napadají pouze bakterie. Bakterie, které se potom mohou stát imunními vůči antibiotikům. Neboť i fágy jsou schopné propašovat rezistentní geny do genotypu bakterií. Proto se musí ve střevech nacházet velké množství rezistentních genů, mnohem více než se doposud předpokládalo.“

Prof. Dr. Béatrice Grabeinová – Klinika univerzity Mnichov (Klinikum Universität München) 

Antibiotika, probiotika a střevní mikrobiom

„Pobírání antibiotik v délce jednoho týdne již může zřetelně změnit složení střevního mikrobiomu. Po několika týdnech se ale u většiny zdravých dospělých téměř obnoví původní stav. V prvních letech života dítěte mohou však antibiotika mít dalekosáhlé důsledky. Studie dokazují, že léčba antibiotiky v rané fázi života mimo jiné souvisí s výskytem nadváhy v pozdějším životě.“

Assoz. Prof. Priv.-Doz. Dr. Ines Zollnerová-Schwetzová – Lékařská univerzita Graz (Medizinische Universität Graz) 

Ochrana před infekcemi dýchacích cest pomocí mikrobiomu respiračního traktu

„Bakterie, viry a plísně mohou mýt takzvaný „dlouhý dech“: Pod naší hrtanovou příklopkou se jich nachází velké množství, přestože jsme zdraví, až po nejhlubší zákoutí v plicích. Přitom se ukazuje: Čím větší je mikrobiální diverzita - tedy rozmanitost choroboplodných zárodků, tím stabilnější je zdraví dýchacích cest. A obráceně: Čím menší je osídlení, tím větší je problém. Očividně k tomu dochází v případě chronických onemocnění jako cystická fibróza. Zde se postupně oslabuje mikrobiální diverzita v dýchacích cestách a souvisí s délkou a závažností onemocnění.“

Priv. Doz. Dr. Angela Zacharasiewiczová – Primářka, oddělení pro léčbu dětí a mladistvých, Wilhelminenspital Vídeň 

Mikrobiom/mikrobiota kůže a sliznice – změna způsobená antiseptiky na kůži a sliznici

„Na naší kůži se trvale nachází takzvaná rezidentní flóra. Přítomnost některých mikroorganismů lze prakticky dokázat u všech lidí, a to nezávisle na místu a způsobu života. Zato přechodnou flóru na naší kůži ovlivňuje životní prostředí. Má krátkodobé antiseptické účinky. A většinou jen zde, aniž by udržitelně ovlivnila mikrobiom. V případě dlouhodobých antiseptik je tomu jinak: Tam je možná podstatná změna zasahující až do rezistentní flóry. Díky tomu, že mikroorganismy reagují rozdílným způsobem. Díky tomu, že se jednotlivé skupiny rozšiřují na úkor druhých. Pokud se to děje delší dobu, může to vést k infekci.“

Dr. Arno Sorger – jednatel W.H.U. GmbH 

Co má zdraví společného s hygienou

Mezinárodní hygienické fórum Hagleitner se v roce 2018 konalo již podruhé. Od roku 2017 představuje pevný bod programu v Zell am See. Neboť slovo hygiena pochází ze slova Hygieia – jména antické bohyně: Ve starobylém Řecku byla Hygieia uctívána jako bohyně zdraví.

 

Zpětné dotazy a kontakt:

Hagleitner Hygiene International GmbH
Bernhard Peßenteiner
tiskový mluvčí
+43 5 0456-11303
bernhard.pessenteiner@hagleitner.at
http://www.hagleitner.com